Final Books

Připravili jsme pro vás několik praktických právních a ekonomických definicí, s jejichž problematickým uplatňováním se v praxi nejčastěji setkáváme

Definice jsou na stránce seřazeny v abecedním pořadí. Uvítáme rovněž vaše náměty k rozšíření definic o témata, která vás zajímají a která nám můžete sdělovat prostřednictvím našich kontaktů.

Akcie

§ 263, § 269 a § 274 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů

Akcie může mít formu cenného papíru na doručitele nebo na řad; to platí obdobně pro zaknihované akcie. Akcie ve formě cenného papíru na doručitele se označuje jako akcie na majitele a je neomezeně převoditelná. Akcie ve formě cenného papíru na řad se označuje jako akcie na jméno a převádí se rubopisem. Akcie na majitele může být vydána pouze jako zaknihovaný nebo imobilizovaný cenný papír.

§ 2413 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů

Imobilizované jsou listinné cenné papíry předané do hromadné úschovy jejich emitentem (uschová-li cenné papíry do hromadné úschovy jejich emitent, je cenný papír vydán dnem, kdy emitent předá listinu schovateli ve prospěch jejího vlastníka jako prvého nabyvatele).

Cenný papír

§ 514 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů

Cenný papír je listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést.

Cenný papír může mít formu cenného papíru na doručitele (neobsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, platí, že se jedná o cenný papír na doručitele), na řad (obsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, má se za to, že se jedná o cenný papír na řad) nebo na jméno.

Cenné papíry téhož druhu vydané týmž emitentem v téže formě, z nichž vznikají stejná práva, jsou zastupitelné; zastupitelné cenné papíry lze nahradit hromadnou listinou. Je-li cenný papír nahrazen zápisem do příslušné evidence a nelze-li jej převést jinak než změnou zápisu v této evidenci, jedná se o zaknihovaný cenný papír; zaknihované cenné papíry jsou zastupitelné, pokud byly vydány týmž emitentem a pokud z nich vznikají stejná práva.

Cenný papír je vydán dnem, kdy splňuje náležitosti stanovené pro něj zákonem nebo jiným právním předpisem a kdy se stanoveným způsobem stane majetkem prvého nabyvatele. Datum emise cenného papíru označuje den, kdy může dojít k vydání cenného papíru prvnímu nabyvateli. Peněžní částka, za kterou emitent cenný papír vydává, je emisním kurzem cenného papíru.

Je-li s cenným papírem spojeno právo na výnos, lze pro uplatnění tohoto práva vydat kupón jako cenný papír na doručitele; kupóny se vydávají v kupónovém archu. Je-li součástí kupónového archu talón, vyplývá z něho právo na vydání nového kupónového archu; talón však není cenným papírem.

Cennými papíry jsou například akcie a jiné účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry (zatímní listy, opční listy na přednostní upisování akcií, vyměnitelné dluhopisy na výměnu za akcie, prioritní dluhopisy na přednostní upisování akcií nebo poukázky na akcie, respektive nevydané akcie, případně kmenové listy, investiční listy nebo podílové listy), ostatní dluhopisy, směnky a jiné obdobné dluhové (úrokové) cenné papíry, opční listy na přednostní upisování vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, kupóny k akciím nebo dluhopisům, případně náložné listy (konosamenty), skladištní listy apod.

Dar

Dary mohou být peněžité nebo nepeněžité. V obou případech se jedná o věcné dary, protože peníze samy o sobě jsou podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, také věcí, a to věcí zastupitelnou. V případě peněžitého daru se tedy jedná o darování movité zastupitelné věci, kterou jsou v tomto případě peníze. V případě nepeněžitého daru se jedná o darování nemovité nebo movité věci, jiné než peníze.

Databáze v právním smyslu

§ 88 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským – autorský zákon ve znění pozdějších předpisů

Databází je soubor nezávislých děl, údajů nebo jiných prvků, systematicky nebo metodicky uspořádaných a individuálně přístupných elektronickými nebo jinými prostředky, bez ohledu na formu jejich vyjádření.

Databáze není programovým vybavením (počítačovým programem nebo jinou obdobnou aplikací), a to ani v rovině právní ani technické.

Dluhopis

Státními dluhopisy jsou dluhopisy vydávané Českou republikou podle § 25 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech ve znění pozdějších předpisů, v tuzemsku nebo v zahraničí, jakož i obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky vydávané Českou republikou podle práva cizího státu, a to prostřednictvím Ministerstva financí. Státní dluhopisy se sjednanou splatností do 1 roku se označují jako státní pokladniční poukázky.

Komunálními dluhopisy jsou dluhopisy vydávané územními samosprávnými celky (kraji a obcemi) podle § 27 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech ve znění pozdějších předpisů, v tuzemsku nebo v zahraničí, jakož i obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky vydávané územními samosprávnými celky podle práva cizího státu, a to s předchozím souhlasem Ministerstva financí.

Krytými dluhopisy jsou dluhopisy vydávané bankami podle § 28 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech ve znění pozdějších předpisů, v tuzemsku nebo v zahraničí, jakož i obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky vydávané bankami podle práva cizího státu. Kryté dluhopisy mohou být hypotečními zástavními listy, veřejnoprávními zástavními listy nebo smíšenými zástavními listy.

Dluhopisy vydávané Českou národní bankou se sjednanou splatností do 1 roku se označují jako poukázky České národní banky. Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, může vlastní dluhopisy vydávat jakákoli právnická nebo fyzická osoba.

Dluhový cenný papír

Dluhovými cennými papíry jsou v tuzemsku zejména dluhopisy podle zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech ve znění pozdějších předpisů, a směnky podle zákona č. 191/1950 Sb. – zákon směnečný a šekový ve znění pozdějších předpisů. Směnka ani šek není dluhopisem. Zatímco dluhopisy se vydávají, směnky a šeky se vystavují.

Hlavní činnost pro účely hospodaření veřejného rozpočtu

§ 5 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o účetnictví pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů

Činnost, pro kterou byla organizace veřejné správy (vybraná účetní jednotka) zřízena zvláštním právním předpisem, zřizovací listinou nebo jiným dokumentem.

§ 53 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů

Hlavní činností státní příspěvkové organizace zřízené nebo řízené (vykonává-li funkci zřizovatele) správcem kapitoly státního rozpočtu nebo jinou organizační složkou státu je činnost vymezená jejímu zřizovateli zvláštním zákonem a vykonávaná státní příspěvkovou organizací. Hlavní činností státní příspěvkové organizace zřízené zvláštním zákonem a řízené (vykonává-li funkci zřizovatele) správcem kapitoly státního rozpočtu nebo jinou organizační složkou státu je činnost vymezená tímto zvláštním zákonem.

Investiční list

§ 172 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech ve znění pozdějších předpisů

Investiční list je cenný papír na řad, který nelze vydat jako zaknihovaný cenný papír a nemůže být přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu ani na jiném veřejném trhu. Společenská smlouva komanditní společnosti na investiční listy může převoditelnost investičních listů omezit, nikoli však vyloučit.

Jmění

§ 495 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů

Souhrn všeho, co osobě patří, tvoří její majetek. Jmění osoby tvoří souhrn jejího majetku (včetně pohledávek) a jejích dluhů.

Kmenový list

§ 137 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů

Určí-li tak společenská smlouva, může být podíl společníka společnosti s ručením omezeným představován kmenovým listem. Kmenový list je cenný papír na řad a lze jej vydat pouze k podílu, jehož převoditelnost není omezena nebo podmíněna. Kmenový list nelze vydat jako zaknihovaný cenný papír a nemůže být veřejně nabízen nebo přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu ani na jiném veřejném trhu.

Komanditní společnost na investiční listy

§ 170 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech ve znění pozdějších předpisů

Komanditní společností na investiční listy je komanditní společnost, ve které pouze jeden společník ručí za její dluhy neomezeně (komplementář) a alespoň jeden společník za její dluhy neručí (komanditista). Podíly komanditistů komanditní společnosti na investiční listy jsou představovány investičními listy. Komanditní společností na investiční listy může být pouze investiční fond.

Kupón k akcii nebo dluhopisu

§ 352 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů

Právo na podíl na zisku nebo jiných vlastních finančních zdrojích je samostatně převoditelné ode dne, kdy valná hromada akciové společnosti rozhodla o jejich rozdělení. Pokud k uplatnění tohoto práva byly nebo mají být vydány kupóny, je toto právo převoditelné pouze s kupónem. Kupóny může akciová společnost vydat i před rozhodnutím valné hromady o rozdělení zisku nebo jiných vlastních finančních zdrojů za účetní období, k němuž se kupón vztahuje.

§ 18 a § 19 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech ve znění pozdějších předpisů

Pokud to emisní podmínky nevylučují, může být právo na výnos dluhopisu od dluhopisu odděleno a spojeno s kupónem jako cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem vydaným k uplatnění tohoto práva. Dojde-li k předčasnému splacení dluhopisu, musí být spolu s dluhopisem vráceny všechny kupóny, které nejsou ještě splatné. V případě nesplnění této povinnosti se hodnota nevrácených kupónů určená podle emisních podmínek odečte. Právo na výnos dluhopisu spojené s kupónem, který při předčasném splacení dluhopisu nebyl vrácen emitentovi, zůstává zachováno.

Menšinový vliv

Takový vliv na řízení nebo provozování účetní jednotky, který není rozhodující, společný ani podstatný. Obvykle dispozice do 20 % hlasovacích práv.

Movitá věc

§ 496 a § 498 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů

Veškeré věci, které nejsou nemovité, ať je jejich podstata hmotná nebo nehmotná, jsou movité. Hmotná movitá věc je ovladatelná část vnějšího světa, která má povahu samostatného předmětu. Nehmotné movité věci jsou práva, jejichž povaha to připouští (zejména jsou-li převoditelná), a jiné věci bez hmotné podstaty.

Nájem

§ 2201 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů

Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

Náložný list

§ 2572 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů

Náložný list je cenný papír, se kterým je spojeno právo požadovat na dopravci vydání zásilky v souladu s obsahem náložného listu, a lze jej vydat na jméno, na řad nebo na doručitele. Neobsahuje-li náložný list jméno osoby, na jejíž řad je vydán, považuje se za vystavený na řad odesílatele. Náložné listy používané při přepravě nákladů po moři se označují jako konosamenty.

Nemovitá věc

§ 498 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů

Pozemky a jejich součásti (například podzemní a nadzemní stavby a některá jejich příslušenství, zejména pokud je vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku), stavby (i když v právním smyslu nejsou součástí pozemku, například podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů), věcná práva k pozemkům (například právo stavby podle § 1240 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů; stavba vyhovující právu stavby je součástí práva stavby, ale podléhá také ustanovením o nemovitých věcech) a ke stavbám, včetně práv, která za nemovité věci prohlásí zvláštní zákon, a dále například jednotky podle § 1159 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Jednotka zahrnuje byt nebo nebytový prostor jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné (pozemku a domu).

Stanoví-li zvláštní zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá (například nadzemní stavba). Součástí pozemku v právním smyslu nejsou například liniové stavby (převážně podzemní stavby se samostatným účelovým určením, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická a jiná vedení, včetně staveb a technických zařízení, které s nimi technicky souvisí) a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, podle § 509 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, nebo stavby podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, v jejichž případě není vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku.

Obchodní firma

§ 423 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů

Obchodní firma je jméno, pod kterým je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku.

Obchodní korporace

Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů

Obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti a družstva.

Obchodní společností je osobní obchodní společnost (veřejná obchodní společnost a komanditní společnost), kapitálová obchodní společnost (společnost s ručením omezeným a akciová společnost), evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. Osobní obchodní společnost může být založena jen za účelem podnikání nebo správy vlastního majetku.

Veřejnou obchodní společností je osobní obchodní společnost alespoň dvou osob, které se účastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku a ručí za její dluhy společně a nerozdílně. Komanditní společností je osobní obchodní společnost, ve které alespoň jeden společník ručí za její dluhy omezeně (komanditista) a alespoň jeden společník ručí za její dluhy neomezeně (komplementář). Společností s ručením omezeným je kapitálová obchodní společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Akciovou společností je kapitálová obchodní společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií.

Družstvem je družstvo (včetně bytového a sociálního družstva) a evropská družstevní společnost. Družstvo je společenství neuzavřeného počtu osob (nejméně tří členů), které je založeno za účelem vzájemné podpory svých členů nebo třetích osob, případně za účelem podnikání.

Bytové družstvo může být založeno jen za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů, může ale spravovat domy s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví jiných osob a za podmínek stanovených zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů, provozovat i jinou činnost, pokud tím neohrozí uspokojování bytových potřeb svých členů a tato jiná činnost má ve vztahu k zajišťování bytových potřeb členů a správě domů s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví jiných osob pouze doplňkový nebo vedlejší charakter.

Sociálním družstvem je družstvo, které soustavně vyvíjí obecně prospěšné činnosti směřující na podporu sociální soudržnosti za účelem pracovní a sociální integrace znevýhodněných osob do společnosti s přednostním uspokojováním místních potřeb a využíváním místních zdrojů podle místa sídla a působnosti sociálního družstva, zejména v oblasti vytváření pracovních příležitostí, sociálních služeb a zdravotní péče, vzdělávání, bydlení a trvale udržitelného rozvoje.

Evropská společnost, evropské hospodářské zájmové sdružení a evropská družstevní společnost se řídí zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů, jen v rozsahu, v jakém to připouští přímo použitelné předpisy Evropské unie.

Obchodní závod

§ 502 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů

Obchodní závod je organizovaný soubor jmění (souhrn majetku a dluhů), který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že obchodní závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu.

Ocenění

Ocenění mohou být peněžitá nebo nepeněžitá. V obou případech se jedná o věcná ocenění, protože peníze samy o sobě jsou podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, také věcí, a to věcí zastupitelnou. V případě peněžitého ocenění se tedy jedná o darování movité zastupitelné věci, kterou jsou v tomto případě peníze. V případě nepeněžitého ocenění se jedná o darování nemovité nebo movité věci, jiné než peníze.

Odúmrť

§ 1634 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů

Nedědí-li žádný dědic ani podle zákonné dědické posloupnosti, připadá dědictví státu a na stát se hledí, jako by byl zákonným dědicem; stát však nemá právo dědictví odmítnout, ani právo na odkaz podle § 1594 odst. 1 věty třetí (povolá-li zůstavitel dědice s určením, že ten určitou věc dědit nemá, považuje se to za zřízení odkazu zákonným dědicům).

Opční list na přednostní upisování akcií, vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů

§ 281 a § 295 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů

Akciová společnost může vydat k uplatnění přednostního práva na upisování akcií, vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů opční listy. Opční list je cenný papír na doručitele a lze jej vydat i jako zaknihovaný cenný papír.

Organizační složka státu

§ 3 a § 51 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů

Ministerstva a jiné správní úřady státu, Kancelář prezidenta republiky, Kancelář Veřejného ochránce práv, Úřad vlády České republiky, Úřad pro zahraniční styky a informace, Úřad pro ochranu osobních údajů, Nejvyšší kontrolní úřad, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky, Správa úložišť radioaktivních odpadů, Ústavní soud, soudy, státní zastupitelství a jiné státní rozpočtové organizace zřízené zvláštním právním předpisem (včetně jiných orgánů státu hospodařících s rozpočtovými peněžními prostředky) nebo zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních právních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady, které ve vztahu k majetku státu vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření nebo prozatímní správu podle dosavadních právních předpisů, a jiná zařízení (například státní vojenské a policejní vysoké školy), o kterých to stanoví zvláštní právní předpis.

Ovládající osoba

§ 74 a § 75 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů

Ovládající osobou je osoba, která může v obchodní korporaci (účetní jednotce pod rozhodujícím vlivem) přímo či nepřímo uplatňovat rozhodující vliv. Je-li ovládající osobou obchodní korporace, je mateřskou obchodní korporací. Řídící osoba (uplatňující v jedné nebo více osobách jednotné řízení) a většinový společník (který má většinu hlasů v obchodní korporaci) je vždy ovládající osobou, ledaže je ve vztahu k většinovému společníkovi stanoveno dále jinak.

Má se za to, že ovládající osobou je osoba, která může jmenovat nebo odvolat většinu členů statutárního orgánu nebo osob v obdobném postavení nebo členů kontrolního orgánu obchodní korporace, které je společníkem, anebo může toto jmenování nebo odvolání prosadit.

Má se za to, že osobou ovládající je ten, kdo nakládá hlasovacími právy představujícími alespoň 40 % všech hlasů v obchodní korporaci, ledaže stejným nebo vyšším podílem nakládá jiná osoba nebo jiné osoby jednající ve shodě (jednání dvou nebo více osob nakládajících hlasovacími právy za účelem ovlivnění, ovládání nebo jednotného řízení obchodní korporace; osoby jednající ve shodě plní své povinnosti z toho vyplývající společně a nerozdílně).

Má se za to, že osobou ovládající je také ten, kdo sám nebo společně s osobami jednajícími s ním ve shodě nakládá hlasovacími právy představujícími alespoň 30 % všech hlasů v obchodní korporaci a tento podíl představoval na posledních třech po sobě jdoucích jednáních nejvyššího orgánu obchodní korporace více než polovinu hlasovacích práv přítomných osob.

Má se za to, že osoby jednající ve shodě, které společně nakládají hlasovacími právy představujícími alespoň 40 % všech hlasů v obchodní korporaci, jsou osobami ovládajícími, ledaže stejným nebo vyšším podílem nakládá jiná osoba nebo jiné osoby jednající ve shodě.

Ovládaná osoba

§ 74 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů

Ovládanou osobou je obchodní korporace (účetní jednotka pod rozhodujícím vlivem) ovládaná ovládající osobou (osoba, která může v obchodní korporaci přímo či nepřímo uplatňovat rozhodující vliv). Je-li ovládanou osobou obchodní korporace, je dceřinou obchodní korporací. Řízená osoba (podrobená jednotnému řízení) je vždy ovládanou osobou.

Pacht

§ 2332 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů

Pachtovní smlouvou se propachtovatel zavazuje přenechat pachtýři věc k dočasnému užívání a požívání a pachtýř se zavazuje platit za to propachtovateli pachtovné nebo poskytnout poměrnou část výnosu z věci. Není-li stanoveno jinak, použijí se pro pacht přiměřeně ustanovení o nájmu. Je-li propachtován zemědělský nebo lesní pozemek, je ujednán zemědělský pacht.

Peněžní fond podléhající rozpočtové skladbě pro účely hospodaření veřejného rozpočtu

Peněžními fondy podléhajícími rozpočtové skladbě (jednotné třídění rozpočtových příjmů, výdajů a financujících položek podle vyhlášky č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě) se rozumí státní rozpočet, státní finanční aktiva, rezervní fondy správců kapitol státního rozpočtu a jiných organizačních složek státu, rozpočty příjmů a výdajů a ostatní peněžní fondy státních fondů a územní rozpočty a ostatní peněžní fondy územních samosprávných celků (krajů a obcí) a dobrovolných svazků obcí, s výjimkou fondu kulturních a sociálních potřeb (vyjma peněžních prostředků určených k financování reprodukce dlouhodobého hmotného majetku), fondu cizích peněžních prostředků, fondu sdružených peněžních prostředků, fondu vedlejší činnosti, fondu stravování, fondu řízení likvidity státní pokladny a řízení státního dluhu a obdobných peněžních fondů (účtů) nepodléhajících rozpočtové skladbě.

Plnění

Plnění mohou být peněžitá nebo nepeněžitá. V obou případech se jedná o věcná plnění, protože peníze samy o sobě jsou podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů také věcí, a to věcí zastupitelnou. V případě peněžitého plnění se tedy jedná o plnění movitou zastupitelnou věcí, kterou jsou v tomto případě peníze. V případě nepeněžitého plnění se jedná o plnění nemovitou nebo movitou věcí, jinou než peníze, případně službou (prací či výkonem).

Podílový list

§ 115 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech ve znění pozdějších předpisů

Podílový list je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, který představuje podíl podílníka v podílovém fondu a se kterým jsou spojena práva podílníka plynoucí ze zákona nebo ze statutu podílového fondu. Listinný podílový list může mít jen formu cenného papíru na řad nebo na jméno.

Podstatný vliv

§ 22 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů

Podstatným vlivem se rozumí takový významný vliv na řízení nebo provozování účetní jednotky, který není rozhodující ani společný. Není-li prokázán opak, považuje se za podstatný vliv dispozice nejméně s 20 % hlasovacích práv.

Poskytovatel dotace a návratné finanční výpomoci pro účely hospodaření veřejného rozpočtu

Dotace a návratné finanční výpomoci mohou poskytovat ústřední orgány státní správy (ministerstva, Český statistický úřad, Český telekomunikační úřad, Český báňský úřad, Český úřad zeměměřický a katastrální, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Úřad vlády České republiky, Úřad průmyslového vlastnictví, Úřad pro ochranu osobních údajů, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, Národní bezpečnostní úřad, Národní sportovní agentura, Digitální a informační agentura, Nejvyšší stavební úřad, Energetický regulační úřad, Správa státních hmotných rezerv a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání), Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky, Technologická agentura České republiky, jiné organizační složky státu (včetně správců kapitol státního rozpočtu), které určí zvláštní zákon, nebo státní fondy podle zvláštního právního předpisu, a to z peněžních prostředků státního rozpočtu, státních finančních aktiv, státních fondů nebo Národního fondu, a územní samosprávné celky (kraje a obce), městské části hlavního města Praha a dobrovolné svazky obcí z peněžních prostředků územního rozpočtu. Návratné finanční výpomoci se poskytují bezúročně, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.

Požívací právo

§ 1285 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů

Služebností požívacího práva se poživateli poskytuje právo užívat cizí věc a brát z ní plody (plodem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je dáno jejím obvyklým účelovým určením a přiměřeně k němu, ať s přičiněním člověka nebo bez něj) a užitky (užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy). Poživatel má právo i na mimořádný výnos z věci. Při výkonu těchto práv je poživatel povinen šetřit podstatu věci. Poživatel nese náklady, bez nichž by se plodů a užitků nedosáhlo, udržuje věc ve stavu, v jakém ji převzal, a hradí obvyklé udržovací náklady na věc, včetně její obnovy a obvyklého pojištění proti škodám. Má se za to, že věc, když ji poživatel obdržel, byla prostřední jakosti, ve stavu způsobilém k řádnému užívání a že při ní bylo vše, co je k takovému užívání třeba.

Právní osobnost

§ 15 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů

Právní osobnost je způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti. Svéprávnost je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat).

Právo stavby

§ 1240 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů

Pozemek může být zatížen věcným právem jiné osoby (stavebníka) mít na povrchu nebo pod povrchem pozemku stavbu. Nezáleží na tom, zda se jedná o stavbu již zřízenou nebo dosud nezřízenou. Právo stavby je věc nemovitá (nehmotná). Stavba vyhovující právu stavby je součástí práva stavby, ale podléhá také ustanovením o nemovitých věcech.

Prioritní dluhopis

§ 33 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech ve znění pozdějších předpisů

S prioritním dluhopisem je spojeno právo na jeho splacení a vyplacení výnosu z dluhopisu, jakož i právo na přednostní upisování akcií.

Příloha v účetní závěrce

V praxi často se vyskytující pojem příloha účetní závěrky je nesprávný. Účetní závěrka je výkaz, který žádnou externí přílohu nemá, a skládá se ze tří základních částí. Z rozvahy (bilance), výkazu zisku a ztráty a přílohy. Nejedná se tedy o přílohu účetní závěrky, ale o přílohu v účetní závěrce.

Reálné břemeno

§ 1303 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů

Je-li věc zapsána do veřejného seznamu, může být zatížena reálným břemenem tak, že dočasný vlastník věci je jako dlužník zavázán vůči oprávněné osobě něco jí dávat nebo něco konat. Pro totéž reálné břemeno lze zatížit i několik věcí.

Skladištní list

§ 2417 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů

Skladištní list je cenný papír, se kterým je spojeno právo požadovat vydání skladované věci, a lze jej vydat na jméno, na řad, nebo na doručitele. Neobsahuje-li skladištní list jméno osoby, na jejíž řad je vydán, považuje se za vystavený na řad ukladatele.

Společenská úsluha

§ 2055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů

Plnění z pouhé společenské úsluhy není darováním, je-li z chování stran zřejmé, že se nechtějí smluvně vázat.

Společný vliv

§ 22 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů

Společným vlivem se pro účely sestavení konsolidované účetní závěrky rozumí takový vliv, kdy osoba zahrnutá v konsolidačním celku spolu s jednou nebo více osobami nezahrnutými v konsolidačním celku (osoby jednající ve shodě) ovládají jinou osobu (účetní jednotku pod společným vlivem), přičemž osoba zahrnutá v konsolidačním celku vykonávající společný vliv nevykonává samostatně rozhodující vliv (není sama ovládající osobou) v této jiné osobě (účetní jednotce pod společným vlivem).

Správce kapitoly státního rozpočtu

§ 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů

Ústřední orgány státní správy (ministerstva, Český statistický úřad, Český telekomunikační úřad, Český báňský úřad, Český úřad zeměměřický a katastrální, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Úřad vlády České republiky, Úřad průmyslového vlastnictví, Úřad pro ochranu osobních údajů, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, Národní bezpečnostní úřad, Národní sportovní agentura, Digitální a informační agentura, Nejvyšší stavební úřad, Energetický regulační úřad, Správa státních hmotných rezerv a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání) a jiné organizační složky státu, stanoví-li zvláštní zákon, že mají samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu nebo že mají postavení ústředního orgánu státní správy, popřípadě že mají postavení ústředního orgánu státní správy pro rozpočtové účely.

Stavební plat

§ 1247 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů

Bylo-li právo stavby zřízeno za úplatu a ujednala se úplata v opětujících se dávkách jako stavební plat, zatěžuje právo stavby jako reálné břemeno. Nepřihlíží se k ujednání, podle kterého změny výše stavebního platu závisí na nejisté budoucí události; to neplatí, ujedná-li se závislost výše stavebního platu na míře zhodnocování a znehodnocování peněz.

Svěřenský fond

§ 1448 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů

Svěřenský fond se vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele tak, že zakladatel svěří svěřenskému správci majetek k určitému účelu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti a svěřenský správce se zaváže majetek držet a spravovat. Vznikem svěřenského fondu vzniká oddělené a nezávislé vlastnictví vyčleněného majetku. Vlastnická práva k majetku ve svěřenském fondu vykonává svěřenský správce vlastním jménem na účet svěřenského fondu. Majetek ve svěřenském fondu není vlastnictvím zakladatele, svěřenského správce ani osoby, které má být ze svěřenského fondu plněno. Účel svěřenského fondu může být veřejně prospěšný nebo soukromý. Hlavním účelem veřejně prospěšného svěřenského fondu nemůže být dosahování zisku ani provozování obchodního závodu.

Transfer pro účely hospodaření veřejného rozpočtu

Transfery se rozumí poskytnuté nebo přijaté nenávratné finanční výpomoci, dotace, granty, subvence, příspěvky, podpory, peněžité dary, náhrady nebo obdobné převody peněžních prostředků bez přímé protihodnoty, převody peněžních prostředků mezi vlastními peněžními fondy podléhajícími rozpočtové skladbě (jednotné třídění rozpočtových příjmů, výdajů a financujících položek podle vyhlášky č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě) nebo ve vztahu k vnitřním organizačním jednotkám (organizačním složkám) a obdobné převody peněžních prostředků uvnitř veřejných rozpočtů (vyjma převodů peněžních prostředků mezi příjmovými a výdajovými účty státního rozpočtu, ve prospěch vlastních pokladen, pokladen vnitřních organizačních jednotek, účtů u finančních institucí nebo vlastních elektronických peněženek, nejsou-li tyto pokladny, účty u finančních institucí a elektronické peněženky oddělenými peněžními fondy) a vyplacené sociální dávky, a to v závislosti na jejich charakteru (právní povaze a věcném účelu převodu).

Účast v právnické osobě

Majetkové účasti nejsou vhodným označením účastí v právnických osobách. Nejedná se totiž o vklady do majetku právnické osoby, ale o vklady do kapitálu právnické osoby, který se nachází na opačné straně bilance (rozvahy). Jde tedy o účast (podíl) na vlastním kapitálu právnické osoby, který je finančním zdrojem krytí aktiv této právnické osoby. Totéž platí i pro takzvané majetkové podíly. Podíl představuje například účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí.

Účastmi (podíly) se jinak rozumí cenné papíry, tj. akcie a jiné účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry (zatímní listy nebo poukázky na akcie, respektive nevydané akcie, případně kmenové listy nebo investiční listy) představující účast v právnické osobě a vklady do jiných právnických osob než akciových společností, společností s ručením omezeným na kmenové listy nebo komanditních společností na investiční listy.

Úvěr

§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů

Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Do okamžiku poskytnutí peněžních prostředků ve prospěch úvěrovaného je úvěrující dlužníkem úvěrovaného a úvěrovaný jeho věřitelem. Okamžikem poskytnutí peněžních prostředků ve prospěch úvěrovaného se úvěrující stává věřitelem úvěrovaného a úvěrovaný jeho dlužníkem.

Užívací právo

§ 1283 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů

Služebností užívacího práva se uživateli poskytuje právo užívat cizí věc pro jeho vlastní potřebu. Vlastníku věci náleží všechny užitky (užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy), které může brát bez zkrácení práva uživatele. Vlastník věci však nese všechny její závady a musí věc udržovat v dobrém stavu. Přesahují-li náklady užitek, který vlastníkovi věci zbývá, musí uživatel buď tyto zvýšené náklady nést, anebo od užívání upustit.

Vedlejší činnost pro účely hospodaření veřejného rozpočtu

§ 5 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o účetnictví pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů

Činnost stanovená zvláštním právním předpisem nebo zřizovatelem organizace veřejné správy (vybrané účetní jednotky) ve zřizovací listině, například podnikání nebo provozování jiné hospodářské nebo doplňkové činnosti včetně provozování obchodního závodu.

Namísto členění na činnost hlavní a hospodářskou je vhodnější členit výkon činnosti organizací veřejné správy (vybraných účetních jednotek) na činnost hlavní a vedlejší. Hlavní činnost je také činností hospodářskou, protože se při jejím výkonu hospodaří s peněžními prostředky a jiným majetkem. Členění na činnost hlavní a hospodářskou je proto nevhodné a zavádějící. Totéž platí i pro činnost jinou nebo jinak obdobně označovanou, v jejímž případě se vedle činnosti hlavní vždy jedná v samé podstatě o činnost vedlejší.

Veřejný rozpočet

Veřejnými rozpočty jsou

• veřejné rozpočty ústřední úrovně, kterými se rozumí státní rozpočet, ostatní peněžní fondy správců kapitol státního rozpočtu, jiných organizačních složek státu, státních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu, státních fondů, veřejných vysokých škol, školských právnických osob zřízených nebo řízených (vykonává-li funkci zřizovatele) Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, veřejných výzkumných institucí zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu, České národní banky, České televize, Českého rozhlasu, České tiskové kanceláře, Rady pro veřejný dohled nad auditem, profesních komor s povinným členstvím a zdravotních pojišťoven, Národní fond a zvláštní účty Ministerstva financí podle § 4 zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky ve znění pozdějších předpisů, a Ministerstva spravedlnosti podle § 3 odst. 1 zákona č. 59/2017 Sb., o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení ve znění pozdějších předpisů,
• veřejné rozpočty územní úrovně, kterými se rozumí územní rozpočty a ostatní peněžní fondy územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí, územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí, školských právnických osob zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí a veřejných výzkumných institucí zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha).

Věc

§ 489 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů

Věcí v právním smyslu je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Věc určená k obecnému užívání je veřejný statek. Věci jsou hmotné a nehmotné, movité a nemovité.

Zastupitelnou věcí je movitá věc, která může být nahrazena jinou věcí téhož druhu; ostatní věci jsou nezastupitelné. Zuživatelnou je movitá věc, jejíž běžné použití spočívá v jejím spotřebování, zpracování nebo zcizení (prodeji nebo jiném převodu); ostatní věci jsou nezuživatelné. Soubor jednotlivých věcí, které náleží téže osobě, považovaný za jeden předmět a jako takový nesoucí společné označení, se pokládá za celek a tvoří hromadnou věc.

Součástí věci je vše, co k věci podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí. Příslušenstvím věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení (i když je vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím).

Plodem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je dáno jejím obvyklým účelovým určením a přiměřeně k němu, ať s přičiněním člověka nebo bez něj. Užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy.

Věcmi jsou například také ovladatelné přírodní síly, se kterými se obchoduje, obchodní tajemství, pohledávky (příslušenstvím pohledávek jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejich uplatněním), cenné papíry a jiná práva, jejichž povaha to připouští (zejména jsou-li převoditelná). Hodnotou věci je její obvyklá cena (ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem), lze-li hodnotu věci vyjádřit v penězích. Peníze samy o sobě jsou také věcí.

Věcné břemeno (služebnost)

§ 1257 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů

Věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. Jedná se například o služebnost inženýrské sítě, služebnost okapu, služebnost rozlivu, služebnost stezky, průhonu a cesty, služebnost bytu, oporu cizí stavby, právo na svod dešťové vody, právo na vodu, právo pastvy, užívací právo, požívací právo nebo reálná břemena.

Vyměnitelný dluhopis

§ 33 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech ve znění pozdějších předpisů

S vyměnitelným dluhopisem je spojeno právo na jeho výměnu za jiný dluhopis nebo jiné dluhopisy, anebo právo na jeho výměnu za akcii nebo akcie téhož emitenta. Toto právo může být uplatněno namísto práva na splacení dluhopisu.

Výprosa

§ 2189 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů

Přenechá-li půjčitel někomu bezplatně věc k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat, vzniká výprosa. Kdo věc výprosníkovi přenechal, může požadovat její vrácení podle libosti.

Výpůjčka

§ 2193 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů

Smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání.

Zapůjčené peněžní prostředky pro účely hospodaření veřejného rozpočtu

Zapůjčenými peněžními prostředky se rozumí poskytnuté nebo přijaté návratné finanční výpomoci, úvěry, peněžité zápůjčky a nakoupené nebo vydané a realizované (zaplacené) dluhové cenné papíry, anebo obdobné převody peněžních prostředků bez přímé protihodnoty.

Zápůjčka

§ 2390 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů

Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se jinak splácí v měně místa plnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána; nezáleží na tom, zda její cena mezitím stoupla nebo klesla. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu.

Zástava

§ 1309 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů

Při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy. Zástavou může být každá věc, se kterou lze obchodovat.

Zatímní list

§ 285 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů

Určí-li tak stanovy, mohou být práva a povinnosti spojená s nesplacenou akcií spojena se zatímním listem. Zatímní list je cenný papír na řad. Převodce zatímního listu ručí akciové společnosti za dluhy, které byly se zatímním listem na nabyvatele převedeny.

Závdavek

§ 1808 a § 1809 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů

Byl-li ujednán závdavek, vyžaduje se, aby byl odevzdán nejpozději při uzavření smlouvy. Závdavkem se potvrzuje uzavření smlouvy a strana, která jej dala, poskytuje jistotu, že dluh splní. Nesplní-li se dluh z příčiny na straně toho, kdo dal závdavek, může si druhá strana závdavek ponechat. Dala-li tato strana závdavek, má právo požadovat, aby jí bylo vydáno dvojnásobně tolik, nebo aby dlužník dluh splnil, anebo náhradu škody, není-li splnění dluhu možné. Dala-li strana závdavek a zároveň bylo ujednáno právo odstoupit od smlouvy, aniž se zvlášť ujednalo odstupné, považuje se závdavek za odstupné. Odstoupí-li od smlouvy strana, která závdavek dala, ztrácí právo na jeho vrácení, odstoupí-li od smlouvy strana, která závdavek přijala, vydá druhé straně dvojnásobně tolik.

Zůstatek versus stav

Rozvahové a podrozvahové účty (účty aktiv a pasiv) vykazují vždy počáteční, průběžné a konečné zůstatky. Výsledkové účty (účty nákladů a výnosů) vykazují vždy počáteční, průběžné a konečné stavy. Rozdíl je v tom, že zůstatek se převádí do následujícího účetního období (prostřednictvím závěrkových účtů podle zásady bilanční kontinuity), zatímco stav se nepřevádí.

Počáteční zůstatky a stavy vykazují účty vždy k prvnímu dni účetního období, případně k jinému okamžiku, k němuž se otevírají účetní knihy. Průběžné zůstatky a stavy vykazují účty k jakémukoli okamžiku v průběhu účetního období. Konečné zůstatky a stavy vykazují účty vždy k poslednímu dni účetního období, případně k jinému okamžiku, k němuž se účetní knihy uzavírají.

V žádném případě tedy nelze nikdy hovořit o stavu rozvahového a podrozvahového účtu, jak vyplývá z logiky účetnictví. O stavu lze hovořit vždy jen v souvislosti s výsledkovým účtem.

V obecné rovině se stavem rozumí zobecněné konstatování povšechného stavu majetku (včetně pohledávek), jiných aktiv, závazků (dluhů) nebo jiných pasiv, a to včetně zůstatků rozvahových a podrozvahových účtů vykazovaných v účetnictví a z účtování (prostřednictvím rozvahových, podrozvahových a výsledkových účtů) o tomto povšechném stavu vyplývajících. Povšechným stavem není pouze zůstatek rozvahového a podrozvahového účtu a není jím stav výsledkového účtu. Tam, kde se v jakékoli souvislosti hovoří o stavu majetku (včetně pohledávek), jiných aktiv, závazků (dluhů) nebo jiných pasiv, může se tím rozumět vždy jen zobecněné konstatování povšechného stavu. Vykázání povšechného stavu v účetnictví se ale děje prostřednictvím zůstatků rozvahových a podrozvahových účtů, nikoli stavů výsledkových účtů.