Město Dobřichovice se rozkládá na obou březích řeky Berounky, 22 km jihozápadně od centra Prahy. Je významným letoviskem a oblíbeným výletním místem, branou do Českého krasu a nádherných lesů táhnoucích se po hřebenech až k Berounu. Leží na turistické trase Praha – Karlštejn, 10 km od Karlštejna.

Město má silný rezidenční, rekreační i sportovní potenciál. Trvalý pobyt zde má cca 3 000 obyvatel, jejichž počet se pravidelně zvyšuje o pobyty ve více než 300 chatách a další přechodné návštěvníky. Zhruba tři čtvrtiny bytových jednotek je soustředěno v rodinných domech a vilách, ostatní v bytových domech.

Centrum obce se nachází na rovinatém levém břehu řeky, kde je také obecní úřad, zámek, školy, další sociální zázemí a řada obchodů. Na pravém břehu řeky se obec zvedá do kopců a vytváří krásnou scenérii vilové zástavby s bohatými zahradami. Podél pravého břehu řeky vede železniční koridor Praha – Beroun – Plzeň a je zde k dispozici nádraží s velkým parkovištěm. Obě části obce spojuje nový moderní silniční most pro vozidla i pěší.

V obci je mateřská škola, základní škola se speciálními třídami, základní umělecká škola, dětský diagnostický ústav, lékárna, zdravotní středisko, pobočka České spořitelny, a. s., benzinová pumpa s LPG, několik supermarketů, restaurací a řada jiných obchodů. Další rozvinutou občanskou vybavenost je možné využít i v přilehlých obcích, zejména v Černošicích nebo Řevnicích.

Obec má velmi dobrou dopravní dostupnost autem, příměstským vlakem nebo autobusem. Z Prahy je k dispozici spojení po silnici II/115 přes Radotín a Černošice, která dále pokračuje směrem na Karlštejn, nebo po rychlostní silnici R4 směrem na Příbram a Strakonice s odbočkou v Jílovišti a přes Všenory. Od severu je možné přijet přes Karlík, od západu přes Řevnice a Lety. Dále je možné využít pravidelné spojení příměstským vlakem kategorie City Elefant z Hlavního nádraží Praha přes nádraží Praha Smíchov. Během dopravní špičky mají příměstské vlaky v obou směrech interval 30 minut, jinak 60 minut. Kromě toho je možné využít i další vlakové spoje, které v Dobřichovicích zastavují. Cesta mezi Dobřichovicemi a Hlavním nádražím Praha trvá cca 30 minut. Se sousedním Karlíkem, Černošicemi, Všenory, Řitkou i Prahou je k dispozici pravidelné autobusové spojení.

Prakticky po celou dobu své historie, s krátkými přestávkami během husitské doby a bělohorského povstání českých stavů, patřila obec rytířskému řádu Křižovníků s červenou hvězdou. Symbol řádu je také ve znaku obce. První písemná zmínka o Dobřichovicích pochází z roku 1253, kdy český král Václav I. potvrdil jejich darování řádu Křižovníků.

Původní osídlení je však mnohem starší. První osada stála v místech dnešního Karlíku, kde se usadil slovanský rod Dobřichův, po kterém byla osada nazvána. Sídlo Dobřichovo s opevněným hrádkem, románskou rotundou a tvrzí náleželo moci českých knížat a králů až do poloviny 13. století, kdy se vrchností stali pražští Křižovníci.

Za husitských válek přišli Křižovníci o Dobřichovice jako katolický řád, tvrz u řeky byla rozbořena a obec vystřídala několik majitelů. Od roku 1505 byly ale opět v majetku Křižovníků. Na místě bývalé tvrze byl postaven renesanční zámek a založena panská zahrada, dnešní park naproti obecnímu úřadu.

Během třicetileté války byla obec i se zámkem vypálena Švédy a zámek byl poté restaurován. V roce 1679 byla k zámku přistavěna kaple sv. Judy Tadeáše, avšak v roce 1779 zámek opět vyhořel a poté byl přestavěn do dnešní, pozdně barokní podoby.

Kromě zámku vlastnili Křižovníci v Dobřichovicích i velký statek (dnes v ulici 5. května), dům šafáře (dnes č. p. 4), sýpku (dnes č. p. 61 se sídlem obecního úřadu), zahrady, park, okolní lesy, mnoho polností a dalšího majetku.

Se zrušením nevolnictví a později i roboty se v obci rozvinul selský a řemeslnický stav. Křižovníci postupně rozprodávali polnosti místním rolníkům nebo jako stavební parcely. V roce 1862 byla otevřena nová škola a zahájen provoz na železnici Praha – Plzeň, který se stal významným impulzem dalšího vývoje. V roce 1876 byly Dobřichovice povýšeny na městys (městečko).

Koncem 19. století začal velký rozvoj obce. Vznikl zde pozoruhodný soubor vilové architektury a Dobřichovice se staly oblíbeným místem pobytu zámožných Pražanů i řady dalších osobností. V roce 1897 byl otevřen první most přes řeku Berounku. Po roce 1918 nastala další etapa rozvoje, v obci se začaly stavět rodinné domy a byl schválen regulační plán. Mlynář Karel Havlík staví turbínu a elektrifikuje obec, Křižovníci budují vodovod. V roce 1932 byla postavena sokolovna, v roce 1934 nová budova školy.

Po 2. světové válce, v éře socialismu, vznikla v obci například továrna na zpracování kamene, areál zemědělského družstva, v návaznosti na původní sokolovnu sportovní areál se dvěma sportovními halami, ubytovnou, fotbalovým hřištěm, atletickou dráhou, volejbalovými a tenisovými kurty. Otevřena byla nová mateřská škola i nová školní budova v dnešní Raisově ulici, zahájen byl provoz čistírny odpadních vod.

Po roce 1989 se obci vrací samostatnost a nastává nový rozvoj infrastruktury. Postupně je budována nová kanalizace, vodovod, elektrická i telefonní síť, zahájena je plynofikace. Rekonstruovány jsou ulice i chodníky, zámek a mnoho dalších budov i veřejná prostranství, postaven je nový obloukový most přes řeku Berounku. Od roku 1993 se Karlík stal samostatnou obcí a v roce 1998 získaly Dobřichovice svůj dnešní znak a prapor.

Dějiny poslední stovky let jsou především dějinami postupné přeměny zemědělské vísky ve vyhledávané letovisko. Malá ves soustředěná původně kolem křižovnické rezidence a statku se rozrostla po obou březích řeky Berounky až do dnešní moderní podoby, s přívětivým urbanismem a příjemným životním prostředím. To je také jeden z důvodů, proč vám koupi nebo nájem nemovitostí v Dobřichovicích můžeme jen doporučit.

Podrobnější informace o historii i současnosti Dobřichovic můžete získat z internetových stránek obecního úřadu v Dobřichovicích.